oplacovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. oplatiti sě)
[o osobě] čím (komu za co) odplácet se (za něco), oplácet (něco); [za dobré] odvděčovat se: Oplacowachu se [„svědci nepraví“] mi zlým za dobré BiblLit Ps 34,12 (var. v. oplacovati 2) retribuebant mihi mala pro bonis; miesto zlého dobrým sě oplaczyge [„milost“] Aug 38a (personif.); bez potřěby obce požívajíc [kněží], málo neb ničím dobrým lidu zasě sě neoplacugíc JakVikl 209b; aby nižádný z vás zlým za zlé nikomému sě neoplacowal BiblPad 1 Th 5,15 (var. v. oplácěti sě) ne…reddat; vám se zase rád vším přátelstvím…oplacovati chci ArchČ 10,62(1492); ║ tuť se jim oplacowalo, co se při jich panství dálo BawArn 3978 vracelo se jim oplátkou. – Srov. otplacovati sě
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
oplacovati, -uju, -uješ ned. oplácet, odplácet, nahrazovat, vracet; — oplacovati sě odplácet se, odměňovat se; oplácet, nahrazovat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.